Program na září 2024

Dobrý den po prázdninách, po dovolených, po příjemném, sluncem i deštěm zalitém létu.
Je příjemné si chvíli poodstoupit, odpočinout, abychom se o to radostněji pustili do další společné práce, skupinovým nadšením usilovali o lepší budoucnost a přitom obohatili i sami sebe, třeba o vzájemné setkání u kávy a sušenek, pod vlajkou či chcete-li kotvou unitářství v Liberci.
Pojďme si tedy začátkem liturgického roku připomenout, co to unitářství vlastně je?
Unitářství je krátce řečeno duchovní společenství bez dogmat.
Každý člověk je jedinečný a jedinečné je i jeho osobní pojetí spirituality. Unitáři proto odmítají kréda a dogmata, ať už pramení ze svatých knih nebo od charismatických guru. Svoboda osobního vyznání a jedinečné duchovní cesty člověka je důležitější, než dogma. Zároveň se i ke spiritualitě stavíme kritickým rozumem, hledání a nacházení vlastních pravd o životě a o sobě samých bez tohoto přístupu podle nás není možné. Pro unitáře je též charakteristická tolerance, respekt k ostatním lidem, ale i obecně k přírodě a světu. Tím bychom mohli dnešní unitářství vystihnout právě zmíněnými a ještě dosud platnými principy: “svoboda – rozum – tolerance”.
Unitářství ale má své kořeny už v 16. století, kdy vnikalo jako jeden z reformačních proudů. Unitáři
odmítali zejména tradičně přijímanou teorii o Bohu ve třech osobách, jež není podložena ani biblí, ani tradicí původního křesťanství. Od tohoto postoje je také odvozen termín unitářství. Za své radikální názory byli tehdy naši předchůdci pronásledováni, přesto v různých evropských zemích centra hnutí zůstala, zejména v Sedmihradsku a na Britských ostrovech. Základy, na něž bylo později možné navázat, existovaly také v Polsku a v českých zemích.
V pozdějších dobách se unitáři stále více otevírali poznatkům vědy a mnozí z nich byli i známými průkopníky ve vědních oborech, politice i v jiných sociálních oblastech. Ve druhé polovině 18. století se tento náboženský proud dostával s britskými emigranty do Ameriky, kde vzápětí nabíral na síle a kde má dodnes největší zázemí.
V českých zemích působí unitáři díky Norbertu Fabiánu Čapkovi, který po návratu ze Spojených
států amerických v roce 1921 vybudoval v Praze unitářské společenství pod názvem Svobodné bratrství, jež se později změnilo na Náboženskou společnost československých unitářů.

Norbert Fabián Čapek, zakladatel unitářství u nás.
V současnosti chápeme unitářství jako svobodomyslnou víru, povzbuzující člověka k sebepoznávání a
sebezdokonalování i k aktivnímu působení pro zlepšení světa, nabízející inspiraci ke kontinuálnímu hledání a nalézání smyslu, hodnoty a duchovní hloubky života.
Je to tak? Hledíme stejným směrem? Podepsali bychom to všichni znovu i po několika letech členství v
Unitarii?
Já osobně v našem společenství vnímám inspiraci neustále a tak mi dovolte popřát vám i sobě, ať je i tento rok pro nás pro všechny silnou a podnětnou inspirací. A je na každém z nás, pokud ji využije k osobnímu růstu, odpočinku, k akci, k zamyšlení či jiné lidské činnosti. Kéž v té naší – liberecké Unitarii – inspirace není nikdy dost!
Inspirace může být různá … místo a čas však zůstává.

Budeme se tedy opět scházet pravidelně, každé úterý od 17:00 ve Voroněžské ul. 144/20, 4. patro, číslo
dveří 401.
A hned v úvodu nabízím všem členům i sympatizantům Unitarie, že je možné si se mnou domluvit
individuální schůzku, na nějaké konkrétní téma, zdravotní či psychický stav, který zrovna prožíváte, anebo jen tak, sejít se a popovídat si. K tomuto účelu slouží tentýž prostor vždy hodinu před duchovním
shromážděním, tj. od 16 hodin. Po dohodě se mnou (s Janou A. Raškovou) na telefonu 720 964 954 anebo mailem na: duchovni.lou@gmail.com .
Dále prosím navštěvujte naše stránky, kde lze najít budoucí, ale i minulé programy LOU. Fungujeme i na Facebooku. A v neposlední řadě je vám k dispozici naše knihovna, která se nám za uplynulý rok rozrostla o mnoho dalších, čtenářsky atraktivních titulů. Stačí už jen projevit Váš zájem.

Se srdečným pozdravem,

Jana A. Rašková – unitářská duchovní