Sdílej úsměv: Sněženka
Sněženka
Utkané z mlhy šaty nosí,
korále ze slz jitřní rosy,
sněženka něžná v mechu,
naslouchá tiše jeho dechu.
Jen ptačí křídla ruší klidné snění,
když plesá šťastná v okouzlení,
je věrná lesu, stopám laní,
věrná vůni z letních strání,
věrná pramenům, horským bystřinám,
věrná zátokám a kolíbavým tišinám,
věrná potoku a bouřlivému moři,
věrná západu slunce, který hoří,
věrná smutku, jenž jako temný stín,
ukryl se v něžných plátcích kopretin,
věrná skutku líbezných pousmání,
co dává milovaná dlaň té druhé dlani,
věrná vám všem, její draze milovaní
vám, co v nyvém údivu díváte se na ni,
zašeptá tichounce : setkáme se příští rok,
dál za mnou nechoďte, k smrti je jen krok.