Sdílej úsměv! O roušce bez roušky

Milý příspěvek od naší reverendky.

Možno poslechnout audio ZDE.

 

O roušce bez roušky

Zdravím vás moji milí do všech končin naší krásné vlasti! Máme za sebou více jak měsíc ve stavu nouzového režimu, dovolte mi tedy pár odpočinkových slov v oddechovém poločase.

Snažíme se dodržovat karanténu a z nařízení vlády zůstávat doma. Ale venčit se přece musí! Vysvětlete dítěti nebo hyperaktivní border kolii, že když je sluníčko a teplo, musíme zůstat doma. Bydlíte ve městě, panelák, žádná chata a zahrádka. Co s tím? Jednoduché řešení: vyjedete autem z garáže, obléknete vycházkový oděv a roušky, naložíte rodinu a psa a vyrazíte do lesa. Ale ono to není tak jednoduché, jak se zdá, z lesních odboček a odpočívadel se stala zaplněná parkoviště, v lese a polích je lidí jako myší a bezkontaktně se daleko bezpečněji vyvenčíte v centru Prahy…

Rouška neboli obličejník. Dnes v české komunikaci slovo zcela běžné, jako třeba tričko, boty nebo kalhoty. Stala se součástí našeho oděvu. S nahým obličejem se ven nesmí, neboť bychom vzbudili veřejné pohoršení a dostali pokutu. Pro Středoevropana nezvyklá situace, ale vyrovnali jsme se s ní poměrně v pohodě. Odcházím z domu, zbíhám schody, letmo kontroluji, zda mám mobil, klíče a peněženku a náhle si uvědomím: nemám oblečený obličej! Rouška! Takže zpátky do bytu, nasadit roušku a teď už můžu v klidu vyrazit. Toto oblečení na obličej se stalo naší každodenností. Nedávno si mi paní obsluha benzínové stanice za přepážkou z plexiskla posteskla: Nosím tohle na tváři dvanáct hodin a když pak přijdu domů a svleču to, mám pocit, že mi něco chybí…

Vysvobodili jsme šicí stroje ze skříně, kde si v poklidu dřímali pokryté pavučinou a kreativně vyrábíme roušky pro všední den a originální obličejníky pro prima neděle. Rozstříhali jsme povlečení, trička, ubrusy… Šijeme pro svou rodinu, blízké, domovům důchodců, nemocnicím, šijeme pro radost, aspoň něčím můžeme lidem kolem sebe prospět. Rouškovníky vyrůstají na plotech, na stromech jako jmelí a je úžasné pozorovat, jak se národ tmelí.

A co nás všechny společně spojuje ze všeho nejvíc? Humor! My Češi jsme doslova mistři vtipu. Namátkou zalovím na internetu a hleďme, co mi uvázlo v síti:

Nová česká přísloví:

S rouškou nejdál dojdeš…

Host do domu, rouška na hubu…

Rouška kvapná, málo platná…

Kde se rouška vaří, tam se dobře daří…

Škoda roušky, která padne vedle…

Bez roušky do obchodu nelez…

Rouška, půl zdraví…

Tomu nevěřím ani roušku mezi očima…

Lepší rouška v hrsti, než respirátor na střeše…

Už jen dodám: Posilujte imunitu, mějte se rádi a naordinujte si nejméně tři poctivé smíchy denně, bude vám hned líp!

Mám vás ráda všichni moji, uslyšíme se zase za týden!

Sofie